Digitální věk umožnil rozložit svět do několika miliard pixelů. Svět je lapán objektivy digiťáků či mobilů, je ukládán na harddisk, přeposílán a tištěn. Během jedné sekundy vám přítel může poslat kousek krásné šumavské přírody přímo do centra velkoměsta. Během sekundy můžete teleportovat částečku sama sebe kamkoliv po zeměkouli. Toto tisíciletí bude jistě dobou digitální a možná si zanedlouho pomocí virtuální reality přitáhneme vše přímo domů přes net. Možná...ale zatím ještě pokud chcete zachytit kousek tohoto tajuplného světa musíte si obout boty a vyrazit po svých. Stále ještě musíte ochutnat mráz, chcete-li fotit zimu. A stále se ještě třeba musíte brodit vodou a loukami, aby jste získali originální záběr. A to je právě to, co se mi na fotografování líbí. Digitální fotografie umožnila něco, co renomovaní fotografové zatracují a co amatéři jako já vítají. Můžete nafotit nekonečné množství materiálu a pak vybrat právě ten záběr, který se náhodou povedl. A tak běhám po světě a "zálohuji"do svého kompu krásné kousky svého života, který jinak prchá kamsi do nenávratna. Občas tak zaslechnu z počítače šumění Vltavy,a občas také smích svých dětí. Občas se z něj line vůně čerstvě posekané trávy a občas ucítím vlhkost atlantského příboje. A občas tam ke svému zděšení potkám i sám sebe... Nuže - pojďte se mnou sdílet - neboť sdílení je přeci současným fenoménem - alespoň střípky toho všeho.