Šestý ze sedmi dnů v Českosaském Švýcarsku. Tak dlouho jsme odkládali tenhle výlet na den, kdy bude azuro, až nám došla trpělivost. Takže vyrážíme a mně je jasné, že se zase budu rozčilovat nad šedobílým blevajzem, ve kterém se krajina skoro nedá fotit. A taky že jo. Ono azuro tam někde je, jenomže přes tu duchnu prostě není vidět... Mimo to, je znát, že Pravčická brána má celkem slušné PR: už zaparkovat je docela fuška, cestičky začínají být upravené v německém stylu a co se týče návštěvnosti, je to Václavák. Udělat fotku bez toho, aniž by na ní byl člověk, je docela adrenalin. Mírně zpruzeni necháváme bránu bránou a vyrážíme k soutěskám Kamenice...