Ahoj, to jsem já Soptíček, číhejte, jak umím krásně papat (až na ten čiči nepořádek, ale jinak to nejde - jídlo mám v sobě, ale také na sobě a všude okolo, teta to uklidí!), i když mi nejde otevřít tlamička na víc jak pár milimetrů. Chtěl jsem se pochlubit, jak mi to krásně jde. Hlavně, že papám, protože jsem si vytáhl dokrmovací sondičku a teta říká, že kdybych nepapal, byl by to mega průšvih. Nejsem v nejlepší kondici, bojuji s teplotami, které někdy mám, jindy zase ne a k tomu všemu jsem ještě pořád dehydrovaný, to vše se pozná mimo jiné tak, že mám rozčepýřenou srst. Bojovým úkolem pro nás pro všechny je, abych byl v dobré kondici, bez červíků a nemocí a mohl podstoupit radikální operaci - odblokování čelisti. Všichni si moc přejeme, abych vše překonal a jednou našel nový domov. Jinak bych ještě o sobě mohl napsat, že jsem pěkně vypečený mazlivý čiči kluk a také občas hysterický, to když na mě sahají bílopláštíci.