Dnes nádherný a silný kocourek Boleček původem ze Slaného kdysi bojoval o život. Do útulku přišel s neměřitelnými ledvinovými hodnotami a my jsme, přiznáme se, zpočátku nad kocourkem lámali hůl. Dodnes teta Kristýna nezapomene, jak se ptala paní doktorky: "co máme dělat? Kde je ta hranice?"... a jinak velmi radikální paní doktorka, která nenechává zvířátka trápit odpověděla: "dokud se netrápí a s chutí papá, vyčkáme"..., a tak jsme všichni v útulku vyčkávali. Boleček byl přijatý naprosto vyhublý, nemocný a s vypouleným očičkem. Říkali jsme si, že s tak zásadně vysokými ledvinovými hodnotami, se operace nedočká, ale světe div se, kocourek se dočkal. Boleček totiž tou dobou nebyl chronickým ledvinářem, jeho tělíčko akutně reagovalo na bídný zdravotní stav a všechny hodnoty se podařilo po intenzivní infuzní terapii snížit na standard. To ale neznamená, že nemůže být do budoucna na stará kolínka ledvinářem. V průběhu času, to když už Boleček bydlel v kuchyni mezi svými útulkovými čiči kamarády, jsme zjistili, že se mu na bradičce udělala boulička a domnívali jsme se, že má potíže se zoubkem. Nakonec jsme ale zjistili, že šlo o nezhoubný útvar cév a ještě před zjištěním byla boulička Bolečkovi odstraněna. Dnes je z Bolečka dokonce dárce krve, to by nás kdysi ani ve snu nenapadlo. Boleček je opatrný kocourek, na hospitalizaci a u mističky s kapsičkou velmi kontaktní, nějaký ten rok už má sice na kontě, ale přesto by mohl odejít do nového domova k trpělivým páníčků a případnému zvířecímu kamarádovi.