hoj kamarádi, to jsem já nádherný šéfík jednoho z útulkových pokojíčků Ing. Matyášek Srdíčkový. Asi se ptáte, jak je možné, že jsem inženýr. No tak já vám to tedy povím, docházel jsem totiž společně se studenty do vysokoškolské posluchárny a bylo to moc prima. Jednoho dne jsem ale dostudoval a putoval do srdíčkového útulku, kde bydlím již léta. Nejprve jsem byl velký plašánek, ale postupem času přicházely změny a dnes už si mě útulkoví páníčkové pohladí nejen v postýlce, ale také ve volném prostoru pokojíčku. Zdravíčko mi zatím slouží, velmi vás všechny zdravím a opět se vám brzy ozvu.