Ahoj všichni, to jsme my dva FIV pozitivní plašánci pan a paní Šlapetkovi. Jsme starší kočičí kamarádi původem od pražské cyklostezky a do útulku jsme se dostali tak, že údajně jedna moc hodná paní zjistila, že se najednou nacházíme na místě určení a dávala nám tam jíst. Poté jsme byli odchyceni a přepraveni jako "maminka s koťátkem" do strašeckého depozita. Když nás ale teta z depozita viděla, bylo jí jasné, že jsme zřejmě starší kočičí kamarádi. Teta Markéta s námi přijela na kontrolu na základnu srdíčkového útulku, kde byly provedeny kompletní rozbory a testy a poté ještě prověrky v diagnostické laboratoři, protože nám na vstupním testu vyběhla FIV pozitivita a takovou záležitost je nutné prověřit ještě laboratorně PCR zkouškou. U mne pana Šlapetky bylo zjištěno, že jsem kastrát, a proto odešel vzorek krve paní Šlapetkové k dalšímu rozboru do diagnostické laboratoře, kde byla prověřena hladina hormonů testem AMH (Antimüllerianský hormon) a laboratoř potvrdila, že je kastrátka i má kolegyně paní Šlapetková. Zhruba měsíc jsme zůstali ve strašeckém depozitu, než se uvolnilo místečko na základně útulku. Pak jsme odjeli sílit do výběhu trojky ve Vrbičanech, no a když už nám bylo ještě lépe, podstoupili jsme revizi naprosto shnilých zoubků. Po zákroku jsme byli chvíli na hospitalizaci a to vám řekneme, to byl horůrek, ale zvládli jsme to. Teď si, řekli bychom, spokojeně žijeme ve výběhu trojce, ale svou kůži na trh jen tak snadno nedáme. Teta Kristýna má docela problém nás vyfotit, ale tentokrát se jí to povedlo v boudičce. Děláme jakože fórky, musíme tetu trošku podusit, to je jasné. Já pan Šlapetka mám lehčí neurologické potíže, příčinou může být FIV, ale také nemusí. Každopádně dobře papáme, číháme kdy a kam před dvounožci utéct a zase se vám brzy ozveme. Pac a pusu vaši Šlapetkovi.